Snad skoro každý si přeje být úspěšný. Ať už v práci, sportu, nebo v jiných aktivitách, kterým se věnuje ve volném čase. Avšak ne každému jde vše, na co sáhne, a tak pokud to nejde, začnou se postupně objevovat otázky, ve kterých se daný člověk sám sebe ptá, jestli to má smysl? Jestli se nevěnovat něčemu jinému? Zdali nebude lepší se na to vykašlat?...
Já osobně jsem byl spíše sportovní typ, ale nebyl a nejsem žádným učeným, který z nebe spadl. Rozhodně o mně nelze říct, že jsem se narodil pro daný sport. Nejvíce mě pohltil hokej, bohužel jsem začal až v pozdějším věku. Patřil jsem do horších formací..., ale snažil jsem se. Tak jsem si to tenkrát myslel, nyní bych to o sobě již neřekl. Neměl jsem totiž ještě tušení o tom, co je a není dřina, makat více než všichni kolem mě, omezovat se na úkor úspěchu. Dnes vím, že zlom byl spíše o chvilce štěstí pro mě samotného. Klub s extraligovou licencí si vybral mé spoluhráče, ale z důvodu zranění jednoho z nich jsem dostal šanci na přípravný kemp odjet i já. Díky tomu, že jsem mohl trénovat s kluky, kteří jezdí na reprezentační výběr, jsem začal dřít i já a po kempu jsem na několik let "mohl zůstat" a hrát.
Podobné pocity jsem prožíval na začátku své kariéry. Již tenkrát jsem byl zaujatý v tomto oboru. Měl jsem obchodního ducha, ale když se dívám zpět, vím, že chyběla ta dřina, obětování se. Po dvou měsících jsem tak řešil, zdali nezkusit štěstí v něčem jiném. Rozhodl jsem se vytrvat a díky prostředí a lidem kolem jsem zůstal a za to jsem rád.
Vše bylo o tvrdé práci a o tom co dalšího či navíc mohu já sám udělat. Něco nad rámec povinností. Jestliže už tvrdě pracujete a výsledky stále nejsou vidět, nezatracujte to. Pracujte ještě tvrději. Neříkám, že úspěch tkví v tom ráno vstát z postele, jít do práce a zase zpět do postele. Tvrdím, že je to o disciplíně. Každý večer se rozhodněte, co další den budete dělat. Začněte tím nejsložitějším a zároveň najděte čas na odpočinek a čas pro své blízké i pro sebe. Mnoho lidí vykládá o plnohodnotném využití volného času a nejčastěji to končí tak, že prací zahltili celý den, zmizela zábava a ve finále byly povinnosti jedinou náplní dne. Jestliže ale ztratíte nadšení, vypadne složka zábavy jak z Vaší práce, tak ze života samotného. V tu chvíli hrozí, že bude postupně upadat efektivita a na stejnou práci budete potřebovat více času. Proto méně někdy znamená více ...
A V ČASE VAŠEHO ŽIVOTA NEJVÍCE!
Přejte si mít možnost využít svůj čas naplno, v práci, s rodinou, sám se sebou. Buďte pozorní a začněte s tím u sebe. Ti, kteří se plnohodnotně věnují tomu, co zrovna dělají, to dělají efektivněji a mají lepší výsledky. Zde se nám uzavírá kruh, protože čím konkrétněji se věcem věnujeme, tím lépe je zvládáme a máme z toho radost. Tato radost je pak pro nás hnacím motorem a lépe se k podobným aktivitám vracíme.
Nechtějte mít vše hned. Čím více se budete těšit, tím tvrději na tom budete pracovat. Z výsledku pak budete mít radost mnohem delší dobu a nepůjde jen o nahodilost, která odejde stejně rychle, jako přišla. Kupředu Vás dostane jedině to, že vystoupíte z komfortní zóny a přestanete mít strach. Ať už z neúspěchu či z myšlenky "co kdyby to náhodou vyšlo". Zůstat na místě Vás neposune nikam.
Přejete-li si plnit své sny a dlouhodobé cíle, musíte do svých aktivit vložit i dlouhodobou píli a jít tak kupředu.
